Dotace na zateplení 2019

Výrazné zkrácení návratnosti investice do zateplení nabízí v Česku několik dotačních programů. Novou zelenou úsporám (NZÚ) na zateplení rodinných domů či tzv. kotlíkové dotace na výměnu zastaralých kotlů zná alespoň 7 Čechů z 10. O dalších šesti podobných pobídkách zaměřených na energetické úspory však slyšelo méně než 15 % z nás. Vyplývá to z letošního průzkumu Sdružení EPS ČR.

Přitom i z těchto dalších programů lze čerpat miliardy korun na energeticky úsporné renovace budov, primárně právě na zateplování. K němu přistoupilo již 56 % obyvatel Česka a dalších 29 % ho plánuje v horizontu 5 – 10 let.

Nová zelená úsporám v povědomí Čechů stále vede

http://www.renovujdum.cz/

Z NZÚ lze čerpat finance například na zateplení fasády či výměnu oken. Kromě rodinných domů rozšířilo Ministerstvo životního prostředí oblast podpory na bytové domy v Praze a nově také na novostavby bytových domů v pasivním standardu.

Z programu Nová zelená úsporám můžete získat dotace na zateplení obvodových stěn, střechy, stropu a podlah, výměnu oken a dveří, odborný posudek a technický dozor, zelené střechy, využití tepla z odpadních vod, venkovní stínicí techniku. Současná výzva platí pro renovace provedené od 1. září 2018. O dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů, jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. Žádat mohou před zahájením, v průběhu nebo po dokončení prací. O příspěvek tedy lze žádat i zpětně, rozhodné datum pro stanovení způsobilosti výdajů je max. 24 měsíců před datem zaevidování žádosti. Výše dotace závisí na ploše zateplované konstrukce na obálce budovy. Čím více opatření vedoucích k úspoře energie provedete, tím vyšší částku získáte. Celkově je možné získat až 50 % celkových způsobilých výdajů, nejvýše 550 000 Kč. Všechny výdaje je nutné řádně doložit a peníze jsou vyplaceny až po dokončení úsporných opatření.

Jak žádat o dotaci

  • Nejprve se podívejte, jestli na dotaci dosáhnete. Zda splňujete podmínky programu, zjistíte v Závazných pokynech pro žadatele nebo na některém z krajských pracovišť Fondu. Orientační výši dotace si spočítejte na dotační on-line kalkulačce.
  • Najděte si projektanta a energetického specialistu. To, že jste splnili podmínky dotace, bude nutné doložit odborným posudkem zpracovaným oprávněnou osobou. Odborný posudek se skládá ze dvou částí – projektové dokumentace a energetického hodnocení budovy, které mohou vypracovat pouze osoby s příslušnou autorizací či oprávněním.
  • Věnujte čas přípravě dokumentů. Spolu se žádostí o podporu budete dokládat rovnou všechny povinné dokumenty k dokončení realizace. Těmi jsou:
    • Odborný posudek složený z projektové dokumentace a energetického hodnocení
    • Krycí list technických parametrů vyhotovený a autorizovaný zpracovatelem energetického hodnocení budovy a podepsaný vámi i zpracovatelem
    • Faktury
    • Potvrzení o úhradě
    • Doklady jednoznačně prokazující dokončení realizace podporovaných opatření
    • Dokument prokazující vlastnictví bankovního účtu žadatele
  • Přes ikonku Podat žádost na webových stránkách programu se dostanete do informačního systému. Po registraci se můžete pustit do vyplňování formuláře žádosti o podporu.
  • Následuje kontrola žádosti a její odeslání.

Manuál k žádání o dotaci z NZÚ je ke stažení zde: https://www.novazelenausporam.cz/jak-na-to/krok-za-krokem/krok-za-krokem-po-realizaci/

IROP výrazně zjednodušil podmínky čerpání

Integrovaný regionální operační program (IROP) lze použít na renovace bytových domů mimo Prahu. V IROPu je k dispozici celkem 17 miliard korun, o něž mohou požádat i bytové domy o několika málo bytech. Bohužel nízké povědomí odpovídá stavu čerpání tohoto programu, které trochu vázne. V březnu přitom Ministerstvo pro místní rozvoj zjednodušilo podmínky jeho čerpání a vyplnění žádosti by nyní měli zvládnout i menší žadatelé.

Operační program životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu na energetické úspory stávajících veřejných budov, např. škol, nemocnic, úřadů, domovů s pečovatelskou službou, apod. Nově jsou podporovány i dílčí realizace zateplení. Zejména menší obce a města jistě ocení, že vedle dotace mohou nově požádat o zvýhodněnou půjčku od Státního fondu životního prostředí ČR na pokrytí zbylých nákladů na renovaci budov. Součástí OPŽP je právě také oblíbený program na výměnu starých kotlů - kotlíkové dotace.

Fakta a mýty

Přestože si čím dál více lidí uvědomuje výhody zateplení svého domu, stále se setkáváme s nepravdivými mýty, které kolem něj panují. Lidé jsou od zateplování odrazováni argumenty, že brání domu v „dýchání“ a podněcuje vznik plísní. Mezi další časté pověry patří samovolné mizení pěnového polystyrenu a jeho neekologičnost či dokonce zdravotní závadnost a jedovatost.

Mýtus č. 1: Polystyren v zateplení časem zmizí

Velmi rozšířeným omylem o pěnovém polystyrenu je mýtus o jeho postupném mizení. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu před desítkami let. Tehdy se zateplovalo neodborně a tak trochu podomácku s využitím lepidel a dalších přípravků s organickými rozpouštědly, které s pěnovým polystyrenem mohly reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren vysoce stabilní. Jeho životnost je více jak 50 let, s předpokladem až 100 či dokonce 200 let a to při zachování všech jeho izolačních i mechanických vlastností.

Mýtus č. 2: Polystyren způsobuje plesnivění interiéru

Vyvrátit je potřeba také riziko uzavření domu, znemožnění „dýchání“ či dokonce plesnivění. Plísně většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. Odborně provedené zateplení tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu. Pokud se plísně přesto objeví, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci s nedostatečným větráním. V žádném případě nelze jejich vznik spojovat se zateplením domu.

Mýtus č. 3: Polystyren škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí

Třetím nejrozšířenějším mýtem je zdravotní závadnost a neekologičnost pěnového polystyrenu. V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Přesto byl před několika lety nahrazen novým typem, u kterého nejsou žádné pochybnosti. Naopak je potvrzeno, že snížením vlhkosti a zvýšením povrchové teploty vnitřní strany obvodové konstrukce v zatepleném domu dochází k eliminaci rizik vzniku respiračních onemocnění. O zdravotní nezávadnosti polystyrenu svědčí také široké využití v oblastech jako obalový průmysl, potravinářství nebo čištění odpadních vod.

Mýtus č. 4: Polystyren představuje výšší požární riziko než minerální vata

Pravdou je, že samotný polystyren má horší požární odolnost než minerální vata, ale vnější zateplovací systém ETICS je výrobek (polystyren nikdy není aplikován samotný bez krycí vrstvy), který je třeba posuzovat jako celek a v tomto případě je zateplovací systém s pěnovým polystyrenem jen o jednu třídu reakce na oheň horší než stejný systém s minerální vatou. Bezpečnost zateplovacích systémů s pěnovým polystyrenem potvrzují i statistiky požárů a obětí při požárech.

Dotace na zateplení bytového domu 2019