Usilujeme o změnu stavební normy, která zlevní bydlení

Až miliardu korun ročně lze ušetřit s využitím pěnového polystyrenu u zateplování budov. Materiálu, který je levnější a má delší životnost než jeho alternativy.

Zateplovací systém musí vyhovět i náročným požárním předpisům. Ukazuje se však, že jejich poslední změny byly až příliš přísné a realizaci zateplovacích systémů zbytečně prodražují, aniž mají očekávaný vliv na požární bezpečnost. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) totiž od roku 2016 stavebníkům předepisuje rozsáhlé použití prvků z minerální vaty, která je ve srovnání s pěnovým polystyrenem výrazně dražší. Dostupné studie a požární zkoušky prokázaly, že i bez těchto prvků bude požární bezpečnost plně zachována, a proto Sdružení EPS ČR navrhuje změnu normy. Pokud návrh projde, může to podle kvalifikovaných odhadů do budoucna ušetřit minimálně jednu miliardu korun ročně. Lidem, firmám i státu, který zateplení budov podporuje.

  • změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch obvodových stěn k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m2
  • průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z pěnového polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m2

Polystyren na fasádě nešíří oheň

Podívejte se na test, že stavební pěnový polystyren oheň nešíří

Jedna z mnoha demonstrací, které prokazují, že pěnový polystyren používaný ve fasádních zateplovacích systémech oheň nešíří, a proto nijak nenapomáhá k šíření požáru po obvodě budovy. Je tomu tak proto, že jeho teplota tání je nižší než teplota hoření a navíc obsahuje retardér hoření. Zkouška proběhla za odborného dohledu kpt. Mgr. Libora Pospíšila – vedoucího skupiny vyšetřovatelů HZS Kladno.

I René a Bruno provádí test hořlavosti Zde si můžete prohlédnout zábavně zpracované video o hořlavosti pěového polystyrenu, kterým vás opět provede René a Bruno:

Podívat se na další videa o výhodách pěnového polystyrenu

 

Požární bezpečnost a pěnový polystyren pod drobnohledem

Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:

  • zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),
  • zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 2),
  • připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).

Jak zjednodušit a zlepšit zateplení?

„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. „Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.

Úspora velkých financí na dosah ruky

V době přicházející hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně díky realizaci zateplení s pomocí pěnového polystyrenu namísto minerální vaty. Podle kvalifikovaných odhadů Sdružení EPS ČR by změny mohly ušetřit více než 1 miliardu korun ročně. Primárně lidem, kteří si zateplují domy či kupují nové byty a sekundárně státu, který prostřednictvím programů jako je například Zelená úsporám zateplování podporuje.

Tento odhad vychází z následující kalkulace:

 

Odborné podklady, o které se studie opírá

Studie zkoumá mimo jiné dopad změn uvedené normy, přijatých v roce 2016, na praxi zateplování budov v ČR. Příslušná část byla zpracována na základě rozborů dokumentace konkrétních požárů budov zateplených vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS*, z let 2012 až 2019. Své závěry studie dále opírá o požární zkoušky provedené v řadě požárních laboratoří v ČR i v zahraničí. Použité podklady lze v případě zájmu zpřístupnit. Jednou z takových požárních zkoušek byla velkorozměrová požární zkouška dle ČSN ISO 13 785-2. Jejím cílem bylo ověřit vliv tepelné izolace na vertikální šíření požáru po fasádě budovy a také prověřit samonosnou funkci omítkového souvrství v extrémním požáru. Zkouška byla realizována na zkušební stěně s okenním otvorem, která byla z vnějšku zateplená pěnovým polystyrenem o tloušťce 200 mm. Požární zatížení o výkonu 3 MW, působilo na fasádu po dobu 30 minut. Nejprve byla provedena tzv. kalibrační zkouška bez zateplovacího systému a následně  zkouška se zateplovacím systém, což umožnilo porovnat příspěvek samotného zateplovacího systému. Ten byl minimální.

Zateplení vnějších obvodových stěn se v období posledních třiceti let provádí především pomocí systémů ETICS. Vnější tepelně izolační kompozitní systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system) je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně-technických parametrů obvodových plášťů budov.

  

 

Ing. Ladislav Valeš - Autor studieautor studie

V roce 1981 ukončil studium na Stavební fakultě ČVUT Praha. Od roku 1994 vykonává soustavně činnost soudního znalce v oboru stavebnictví se specializací na vady a poruch staveb. Od roku 2000 se zaměřuje na problematiku vad a poruch kontaktních zateplovacích systémů. Spolupracuje s několika odbornými pracovišti v ČR (Kloknerův ústav stavební Praha, Výzkumný ústav stavebních hmot a.s. Brno.).